Portál podpory pedagogických pracovníků vzdělávajících děti/žáky cizince
Odkaz na stránky Národního pedagogického institutu České republiky pod obrázkem jeho loga

Čeština jako cizí jazyk versus čeština jako druhý jazyk – co je správně?

Příspěvek Mgr. Ireny Brychnáčové je zaměřen na objasnění pojmů čeština jako cizí jazyk a čeština jako druhý jazyk.

Národní institut pro další vzdělávání prostřednictvím krajských center podpory zajišťuje odbornou pomoc pedagogickým pracovníkům vzdělávajících děti a žáky-cizince. V rámci své činnosti krajští koordinátoři v jednotlivých krajích navázali spolupráci s odborníky a partnery, kteří se problematikou zabývají. V Pardubickém kraji je kontaktní osobou paní Marie Effenberková. Více informací o této problematice je k dispozici na http://cizinci.nidv.cz.

Národní institut pro další vzdělávání nabízí vzdělávací programy, které se zaměřují zejména na zvyšování sociokulturních kompetencí pedagogů pro práci s žáky-cizinci. Ve spolupráci s externími spolupracovníky se naše organizace podílí na metodickém a organizačním řešení konkrétních případů žáků-cizinců ve školách v Pardubickém kraji.

Příspěvek k problematice výuky češtiny pro žáky-cizince viz níže:

Čeština jako cizí jazyk versus čeština jako druhý jazyk – co je správně?

Pod pojmem čeština jako cizí jazyk je míněna výuka jazyka pro cizince v tuzemských jazykových školách, na zahraničních univerzitách (lektorátech) aj. Student, který se učí češtinu jako cizí jazyk, mimo to ovládá svůj rodný jazyk, ve kterém může komunikovat na denní bázi (např. v zaměstnání, při studiu).

Naproti tomu existuje pojem čeština jako druhý jazyk – o němž bude v tomto příspěvku řeč. Pod označením „druhý jazyk“ je myšlen akademický jazyk, v němž se žák-cizinec v našem systému vzdělává, a který musí sám aktivně produkovat. A co je nejdůležitější, musí mu rozumět, přijmout ho za svůj.

Aby bylo dosaženo oboustranně uspokojivého výsledku – jak pro žáka, tak pro pedagoga – musí se aktivně zapojit obě strany. Učitel, potažmo škola, by měla připravit pro nově příchozího žáka takové podmínky, aby byla jeho integrace do českého školního prostředí co nejjednodušší a nejméně stresová. Škola by měla pedagogům zajistit dostatečnou metodickou podporu a vybavení, s nimiž by se proces integrace urychlil a nikterak neomezoval ostatní účastníky.

Je důležité upozorni na fakt, že „cizí element“ ve třídě nemá pro učitele a tuzemské žáky jen negativní dopad, naopak. Čeští žáci sami vyhledávají možnosti zapojit se a integrovat se do mimoškolních aktivit. Navíc, a to je velmi důležitý faktor, jsou obohaceni o kulturní odlišnosti, poznávají nové tradice a otvírá se jim nový svět poznání. Dalším benefitem je možnost praktického využití cizího jazyka, který se ve škole učí. Tady je na místě zvýraznit slovo „cizí“ jazyk. Jde tedy o další nástroj, nikoliv o primární jazyk běžného vzdělávání.

Na procesu integrace se samozřejmě musí podílet i rodiče – musí svého potomka/svoje potomky náležitě motivovat ke studiu, podporovat jejich snahu a ocenit ji.

V dnešní době existuje několik institucí, které pomoc v různých formách nabízejí, jako např. Centrum pro integraci cizinců otevírá 2x ročně kurzy pro děti a jejich rodiče, kteří se nově zapojili do českého vzdělávacího systému. Zatímco jsou děti připravovány na výuku, rodiče jsou seznamováni s úskalími školního prostředí (omluvenky, družina, školní jídelna, třídní schůzky aj.). Hlavním cílem kurzu je porozumět jazyku, aktivně ho používat a v neposlední řadě úspěšné zvládnout různé školní situace. Výstupem tohoto kurzu jsou krátké videoklipy na různá témata ze školní oblasti (viz úskalí). Video je k dispozici na webu http://www.kurzycestinyprocizince.cz/cs/e-learning.html, další obrazový studijní materiál je k dispozici ke stažení na webu http://www.cicpraha.org/upload/soubory/%C4%8De%C5%A1tina/%C4%8Ce%C5%A1tina%20do%20%C5%A1koly%20-%20ke%20sta%C5%BEen%C3%AD/%C4%8Ce%C5%A1tina%20do%20%C5%A1koly.pdf

Další institucí, která se začleňováním mladých migrantů zabývá, je META, o.p.s. – Společnost pro příležitosti mladých migrantů, která poskytuje jak sociální poradenství v oblasti vzdělávání, tak kurzy češtiny pro žáky s odlišným mateřským jazykem (dále jen OMJ). Mimo to poskytuje metodickou podporu pedagogům, kteří žáky s OMJ vzdělávají. Jsou to právě sami učitelé, kteří si musí s novou situací poradit. Ti mohou využívat zdroje, odkazy a pracovní materiály, které připravili pracovníci organizace i pedagogové z různých českých škol. Materiály jsou k dispozici na webu www.inkluzivniskola.cz, mimo to lze využít i e-learningový kurz, více na http://www.cestina2.cz/.

Co říct závěrem? Snad jen popřát všem účastníkům procesu jen ty nejlepší výsledky, co nejhladší průběh integrace do českého školství a proniknutí do samotného jazyka. Cizinci tu budou vždycky, záleží na nás, jak jim pomůžeme necítit se u nás cize. Představme si sami sebe ve stejné situaci…

NIDV na odborném semináři s názvem „Migrantky mezi ženami“

Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) jako organizace, jejíž hlavní činností je vzdělávání pedagogů, se zabývá různými oblastmi, se kterými se učitelé při své práci mohou setkat. V současné době se čím dál více diskutuje o problematice začleňování dětí/žáků-cizinců, ale také o problematice genderu. Naše organizace se oběma těmto tématům intenzivně věnuje, a proto jsme uvítali pozvánku na odborný seminář „Migrantky mezi ženami“, který organizovalo „Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s.“. Na setkání jsme měli možnost řešit následující problémy: Specifika postavení migrantek v některých oblastech života; Migrantky jako oběti domácího násilí; Prosazování systémových změn ohledně postavení migrantek v ČR; Možnosti práce s migrantkami.